Proč studovat sociální a kulturní ekologii?
Sociální a kulturní ekologie se zabývá tím, jak se svět
v posledních desetiletích od základu proměnil. Vznikly problémy globálního rozměru, na nichž se podílíme všichni, lokálně jsme si mnohde nevratně poškodili přírodu, krajinu a hubíme řadu druhů organismů. Příčiny jsou v našem důmyslu a pokroku, v rozvoji vědy, techniky a životní úrovně, ale tedy i v našem chování. Ničením přírody jako zdroje a jako prostředí škodíme sobě i svým dětem. Návrat do chatrčí sami nechceme a rozvojovým zemím musíme pomoci.
Řešením jistě nejsou militantní postoje, ale skutečná kvalita života na ekonomických, sociálních a právních základech respektujících rozmanitost kultur i menšin.
Je jím trvale udržitelný rozvoj.
Sociální a kulturní ekologie se tedy výslovně nezabývá technikou a technologiemi, táže se však po předpokladech vzniku techniky a technologií; nezkouší studenty z podrobných znalostí všech živočišných a rostlinných druhů, ale zjišťuje, které jsou pro zachování ekosystémů klíčové a musíme je tedy chránit, a které jsou „jenom“ krásné. Hledá porozumění světu přírody i člověka v jejich jednotě a strategie porozumění vedoucí k řešení globálních i místních problémů. „Mysli globálně, jednej lokálně, změň se individuálně.“
Pravidelné vícedenní výjezdy zpravidla do některých z národních parků nebo chráněných krajinných oblastí
V rámci Exkurzních seminářů chodíme navštěvovat technické provozy, ale také příklady kvalitní architektury v Praze a okolí.
Zváni jsou přední čeští i zahraniční odborníci na danou problematiku.
21. března – Mezinárodní den lesů
Při této příležitosti vám přinášíme doporučení humanitně zaměřené četby k problematice lesů od Tomáše Maška, Ivana Ryndy a Jana Alberta Šturmy.
Tipy na knihy:
- Robert Paul Holdstock: Les Mytág
- Pavel Klvač (ed.): Člověk a les
- Josef Kroutvor: Lesní eseje
- Josef Kroutvor: Lesní glosy
- Jiří Sádlo; Petr Pokorný; Pavel Hájek; Dagmar Dreslerová; Václav Cílek: Krajina a revoluce – významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí
Tváře programu
.jpg)
doc. PaedDr. Tomáš Hák, Ph.D.
Garant programu a vyučující
Vystudoval didaktiku biologie a tělesné výchovy na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK a krajinnou a aplikovanou ekologii na Přírodovědecké fakultě UK. Je zástupcem ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK. Zabývá se metodickými aspekty tvorby a hodnocení indikátorů udržitelného rozvoje.
Reprezentoval Českou republiku na olympiádě v lukostřelbě.
PhDr. Ivan Rynda
Zástupce garanta a vyučující
Získal cenu Ceny Josefa Vavrouška za zásluhy o životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj za rok 2002.
Je spoluzakladatelem a členem Rady vlády pro udržitelný rozvoj České republiky (2003–), a místopředsedou Výboru pro komunikaci (2003–2006).
Zajímá se o literární teorii a filmovou vědu.
Mgr. Bohuslav Bob Kuřík, Ph.D.
Vyučující
Kromě antropologie internetu a etnografické teorie se věnuje zejména politickým a enviromentálním tématům – resistenci & protestu, moci, dekolonizaci, anarchistické antropologii, punku, riotům, post-člověku, plantážím, geologické antropologii, infrastrukturám či klimatické krizi. V poslední době ho zajímá zejména rozpracování antropologie více-než-lidské resistence.
Fotogalerie
Letní škola pro nové prváky - KRKONOŠE
Letní terénní praxe - BESKYDY
Jarní terénní praxe - ŠUMAVA
Podzimní terénní praxe - MORAVSKÝ KRAS
Mgr. Jan Albert Šturma
Vyučující
botanik, narodil jsem se v Praze, ale žiji v Sudetech. Baví mě biologie a krajina periferií, zabývám se krajinou ve všech možných aspektech a měřítcích,a když mám střední Evropy plné zuby, nejradši mizím v mediteránním roští. V programu sociální a kulturní ekologie jsem jejím zeleným stínem, učím ekologii a krajinnou ekologii, biogeografii a vedu k lásce ke zdánlivě nehezkým, tmavým a zaprášeným částem přírody.
Mgr. Tomáš Mašek
Vyučující
Na programu se věnuje výuce environmentální estetiky. Je odchovancem FHS a vystudovaným kulturním historikem.
Snaží se ukázat, že přírodu je zapotřebí vnímat všemi smysly a uvažovat o její neutilitární hodnotě.
Jeho hlavním výzkumným předmětem je krom přírody oblast náboženství.
Často kladené dotazy
Jak probíhá výuka prezenční? Jak často v týdnu?
Pravidelná výuka probíhá vždy od pondělka do středy. Bloková výuka (LŠ, TP, ExSem, Scénáře aj.) je vyhlašována ad hoc.
Vyžaduje se při studiu povinná praxe?
Ano, již Letní škola je první takovou povinností. V průběhu akademického roku organizujeme také minimálně 2 další terénní praxe. Jedná se o 5 denní výjezdní seminář do některého zvláště chráněného území (CHKO, Národní park), kde přes den chodíme v terénu s průvodci a večer pořádáme besedy a přednášky. Za celé studium je zapotřebí absolvovat minimálně 3 takové praxe (pozn.: Letní škola se počítá coby první splněná praxe). Navíc je povinná 4denní TP ke kursu Krajinná ekologie.
Jaké může být uplatnění absolventů vašeho programu?
Absolventi se uplatní v neziskovém sektoru, ve všech stupních veřejné správy (MŽP aj. ministerstva, AOPK [Agentura ochrany přírody a krajiny] Správy VZCHÚ), ve vzdělávání a obecně v institucích, organizacích či asociacích, které se nějak věnují environmentálním otázkám a trvale udržitelnému rozvoji. Všude tam, kde je zapotřebí kombinovat znalosti z oblasti přírodních a společenských věd v souvislosti se vztahem člověka a životního prostředí.
Kolik povinně volitelných předmětů se doporučuje zapsat v prvním semestru?
Doporučujeme zapsat maximálně 1-2 povinně volitelné předměty. V prvním semestru pokryjí povinný počet kreditů samotné povinné předměty.
Je u vás výuka v cizím jazyce povinná? Jaká úroveň jazyka se vyžaduje?
Výuka v cizím jazyce u nás neprobíhá. Nicméně pokročilá úroveň anglického jazyka je pro studium samozřejmostí. Studující čtou texty v angličtině, součástí studia je povinný a individuálně konzultovaný překlad odborného textu.
Způsob ověření
Přijímací zkouška je jednokolová a spočívá v písemném testu, který obsahuje pět otázek - jedna otázka z každé knihy.
Požadovaná literatura:
1. MOLDAN, B.: Civilizace na planetě Zemi. Praha: Karolinum, 2018.
2. RYNDA, I.: Trvale udržitelný rozvoj a vzdělávání. In: Hledání odpovědí na výzvy současného světa. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, 2000.
3. ERIKSEN, T. H.: Syndrom hladového vlka. Brno: Doplněk, 2010.
4. FINE, G. A.: Jak se dělá příroda a ochočuje divočina: Problém „vysbírávání“ lesů v houbařské kultuře. Biograf, vol. 24 (2001).
5. HÁK, T. a kol.: Metabolismus společnosti – Materiály, energie, území. Praha: Karolinum, 2015. Kapitola 1 - Úvod do metabolismu antropogenních systémů.
Na vypracování přijímací zkoušky je vymezeno 60 minut. Elektronické pomůcky nejsou povoleny.
Z oborového písemného testu z požadované literatury lze získat maximálně 15 bodů.
Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkanka s přihlédnutím k počtu uchazečů a kapacitním možnostem fakulty.
